“A co ty vlastně umíš?” zněla otázka, kterou mi před několika lety položil kamarád poté, co jsem se rozkoukával po propuštění z práce. Zněla mi v uších překvapivě dlouho, vždyť jako ještě donedávna produktový ředitel jedné z největších firem v Čechách bych měl znát odpověď raz dva, ne? Pocit vlastní sebehodnoty se už ovšem tou dobou ocital pod značným tlakem. Cesta na vrchol a zejména pak zpátky na zem byla proklatě rychlá a vedla k pocitu, že jsem úplně…no však víte kde. A navíc k pocitu, že nemám ani ponětí o hlubším smyslu toho všeho, co se událo, natož o příčinách a souvislostech uvnitř sebe.

V náročné profesi často čelíme strachu ze selhání, protože svou identitu a sebehodnotu spojujeme s tím, co děláme.
Příčinou je vnitřní pocit, že nejsme dost dobří nebo že si musíme uznání zasloužit.
Klíčem ke změně je upřímně se podívat na sebe, odhalit a uvědomit si své nevědomé mentální vzorce a sebeklamy a rozvíjet schopnost zachování klidu (neboli mindfulness).